Červenec 2007

Poznámky a připomínky k mojí osobě

19. července 2007 v 22:15 | sexy letadlo |  POZNÁMKY A PŘIPOMÍNKY NEJEN K MOJÍ OSOBĚ
Rozhodla sem se, že bych chtěla vědět, co si o mě lidi myslej. Vim, že pravda bejvá krutá a občas i dost bolí (tim mam na mysli třeba pravdu o tom, že nůž je ostrej a zjistíte to tim, že se pořežete ;)), ale jedno z mejch hesel- jak už ste si někteří z vás možná všimli- je: "Lepší krutá pravda, než krásný lži." Takže bych byla ráda, kdybyste mi sem napsali, co vám na mě vadí nebo naopak co vám na mě nevadí ( ;] ), co si myslíte o mejch náladách, nenáladách, ale i o hadrech, o stylu, názorech atd atd... takže pište, pište- já se začínám bát pravdy... =]

Andělé

19. července 2007 v 22:14 | sexy letadlo |  BÁSNIČKY
Slíbil jsi mi slunce,
slíbil jsi mi nebe,
já nechtěla sem nic-
chtěla jsem jen tebe.
Opustil jsi mě- odešel jsi,
i přes to klid nenašel jsi.
Omluvit ses mi nechtěl-
odvahu jsi neměl...
Teď sedíš nad mým hrobem
na rtech s jediným slovem.
'Promiň' stačilo říct
a mohlijsme spolu žít.
Teď každý jinde jsme-
Smrti nemůžeš říct 'ne'.
Celé noci tam tiše bděl
vedle něj černý anděl...
Už nevydržel ten tlak,
chtěl taky cítit země chlad.
Rudé krůpěje na hrob padaly,
slzy mu z očí kapaly.
Stal se taky andělem-
jen temný stín nad tělem...

Slova a věty na celý život

6. července 2007 v 21:43 | sexy letadlo |  MOJE ČLÁNKY
Na světě existuje hodně věcí, který si zapamatujete a vydrží vám to jako vzpomínky na celej život. A mezi ně patřej i slova a věty, který vám někdo řekl. Někdy si pamatujete i ty, který byste nejradši zapomněli… Ale nejde to… Sou silnější než vy… I když ve většině případů si člověk pamatuje ty, na který zapomenout nikdy v životě nechce. Ty, který si chce pamatovat až do konce svýho života… I já takový mam… A je jich poměrně dost… Sou nezapomenutelný, stejně tak jako lidi, který je vyslovili… Znamenaj pro mě hodně… Možná víc, než si dokážete představit… Vybavěj se mi tim krásný okamžiky mýho života, kamarádi (který už někdy ani nejsou mejma kamarádama, ale i přes to na ně pořád vzpomínám), lidi, který už možná nikdy neuvidim… I až ty, co to řekli, už nebudou žít, jejich slova mi v hlavě budou znít tak dlouho, dokuď já budu žít… A proč to všechno vůbec píšu??? Protože sem teď v takovejch "trochu" krutejch depresích… A právě v těhle chvílích se člověk snaží zlepšit si náladu krásnejma vzpomínkama… Možná, že když tady ňáký uvedu, někdo se v nich pozná… Možná ne… Ale i tak ňáký napíšu… I když vám se stejně asi nevybavěj ty krásný okamžiky, ty lidi, to všechno… "To je to ze mě fakt tak cejtit??!" "Já tě poslouchám…" "It's beautiful!!!" "Tak proč ne, viď." "Na, vem si to- na památku." "Tak to sme asi vážně ségry..." "Martinko..." ... Ne, nebudu tady psát všechno... Ono to ani nejde... Je toho tolik, že bych to do konce života nestihla... Musela bych u toho samozřejmě hodně vzpomínat, ale dalo by se to... Jenže tyhle sou pro mě nejdůležitější... Nejhezčí... Nejnezapomenutelnější...